Předem mi dovolte, abych se pravil: dosud se žádná katastrofa z hlediska nemoci nekoná, katastrofický je pouze přístup vlády, médií a některých zdravotnických kruhů. Skutečnou katastrofou je však to, co političtí vůdci, nejen v ČR, udělali s ekonomikou a se sociálním stavem společnosti. Nějakých cca 20 tisíc zemřelých v ČR za rok s průměrným věkem i vyšším, nežli je průměrný věk v případě běžného úmrtí z jiných příčin, je sice osobní tragédie dotčených, ale není to nic jiného, než běžný běh života končícího smrtí vždy.
Již v březnu loňského roku jsem upozorňoval
Všechny dosavadní skutečnosti mi dávají za pravdu. Do současnosti se vyskytlo několik mutací, přičemž minimálně tři z nich se jeví z epidemiologického hlediska jako významné. Pro Českou republiku je v současnosti nejvýznamnější takzvaná Britská mutace, která v některých regionech začíná převládat. Opět lze vznést výstrahu, že její postupné dominantní postavení lze snad krátkodobě brzdit, ale z dlouhodobého hlediska k němu jistě dojde nejen na celém území ČR, ve Střední Evropě, ale i mnohde jinde - prakticky všude, kam se dostane, nebude-li tamní prostor obsazen ještě výrazně infekčnější mutací.
Jaký význam tedy mají karanténní opatření aplikovaná na (nyní) dva okresy? Německo stále mluví o potřebě své ochrany před touto mutací, která se šíří údajně (i) z ČR, zavedlo tedy izolaci svých hranic. To by snad mohlo mít význam v případě, že na území Německa by ještě tato mutace nebyla, ale ona se tam již silně šíří. Zrovna tak se šíří i v ČR mimo ty dva nyní uzavřené okresy. Žádné takové uzavírky však nemají smysl, jedná se pouze o politické opatření, které má ukázat, že vlády něco dělají.
V ČR se nyní poukazuje na vyčerpávání kapacit nemocniční péče. Je však jisté, že infekce se bude dál šířit a nakažených pacientů bude stále ještě přibývat. To neuvádím jako nějaké strašení, ale jako pouhý fakt, který je potřeba přijmout a podle toho se zachovat. Naopak je potřeba, aby epidemie postupovala dostatečně rychle na to, aby infekce proběhla u dostatečného počtu lidí a to v době, dokud první infikovaní budou zpravidla disponovat ještě dostatečným množstvím protilátek. S infekcí by se tak mělo setkat přibližně 60 % obyvatel za dobu do 1 roku! Z toho plyne, že denně by mělo být infikováno ne méně než 16,4 tisíc osob. Epidemii by tedy mělo smysl tlumit až tehdy, když by průměrný denní přírůstek infikovaných přesáhl tuto hranici. Rovněž zdravotnictví je potřeba na tento přírůstek pacientů připravit. Co však v tomto směru dělala dosud vláda? Dosud jsem neslyšel nic o tom, jak snížit počet pacientů, kteří přicházejí do nemocnic. Důležitá by přitom byla edukace obyvatel ve smyslu získání znalostí léčby v domácím prostředí. Klienti zařízení sociálních služeb (zvláště domovů důchodců), kde je zajištěna i určitá úroveň zdravotní péče, by většinou nemuseli být překládáni do nemocnic, pokud by byla posílena tamní zdravotní péče. Znamenalo by to především užší spolupráci se smluvním lékařem, zajištění možností podpůrné oxygenterapie v místě a řádnou medikaci všech nemocných. Může mi někdo ukázat třeba jediné zařízení, kde by to tak fungovalo?
Na závěr lze tedy poznamenat jen to, že platí vše, co jsem až dosud napsal v textech na stránce Koronavir SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19. Můžeme tedy být jen rádi, že se zatím zřejmě nezhoršil průběh nemoci u infikovaných.
Hlavní stránka IDS
© Karel Matějka (2021)