Je to skoro přesně jeden rok, co jsem zde napsal, že je potřeba jednoznačně pojmenovat nepřítele a že na prvním místě je takovým nepřítelem Rusko. Kéž bych se tehdy pletl, ale poslední události od napadení Ukrajiny ve čtvrtek 24. 2. 2022 mi dávají zcela za pravdu. Postoj Západu, zdá se, je jednotným odsouzením tohoto aktu agrese, přesto jsou v něm cítit určité pochybnosti, kdy by někteří aktéři snad raději upřednostnili své ekonomické zájmy. Je jasné, že tato válka bude mít své dalekosáhlé ekonomické důsledky. To vyplývá již z mých předcházejících slov, že s nepřítelem se neobchoduje. Proto v konečném důsledku se musí Evropa stát nezávislou na dodávkách plynu, ropy a dalších surovin z Ruska. Ukázalo se, že ekonomická spolupráce nevede ke snížení nebezpečí mezinárodního konfliktu, může však bránit rychlému a úspěšnému řešení takového potenciálního konfliktu.
Dnes se často k celé agresi přistupuje tak, jako by byla produktem jediného Vladimira Putina, který se snad zbláznil. Tomu však tak není. Jak se říká, každá země má takového vůdce, jakého si zaslouží. Faktem je, že Putin má vysokou míru podpory mezi Ruským obyvatelstvem, což nevylučuje existenci jedinců a skupin s protiputinovskou orientací. Sankce proti Rusku tedy musí zasáhnout i běžné obyvatelstvo, aby si v maximální možné míře uvědomilo, že jejich stát dělá něco hodně špatného. Ani odstranění jednoho vůdce a jeho okolí nemusí znamenat žádnou změnu, protože se jedná o systémovou záležitost. Rusko se sice zdánlivě od doby SSSR změnilo, ale jedná se pouze o změnu fasády, nikoli podstaty. Jakékoli řeči o konci studené války byly pouhým řečnickým cvičením, které se neopíralo o realitu. Naopak byl tento přístup škodlivý, protože umožnil přehlížet rizika, a tedy zamezil realizovat skutečně účinnou obranu. Můžeme si připomenout třeba síly, které se objevily při návrhu stavby vojenského radaru v Brdech, který se měl stát součástí obranné iniciativy NATO. Kéž by byl v současnosti v provozu. Jak se dnes dívat na návrhy některých politických skupin (převážně soustředěných ve stranách jako KSČM, SPD a Piráti), aby ČR opustila NATO?
Evropa se dosud neuměla bránit zlu ze dvou hlavních důvodů, jimiž jsou ztráta ideové ukotvenosti a upřednostňování krátkodobého ekonomického profitu. V minulosti byl většinou Západ chápán jako klasický ekonomický systém, čím dál víc však jeho (alespoň některé) kroky byly činy socialistickými - stačí se podívat na dvě země Francii a Německo. Byl ztracen kritický pohled na to, co je levice a pravice, co je liberalismus a konzervatismus. Navíc v rámci takzvané globalizace nikdo nebránil vlastním firmám, aby investovaly v Rusku, státy s Ruskem utužovaly obchodní vazby a tím na sebe pletly bič.
Ve vztahu k Rusku by Evropa měla do budoucna požadovat především
Ve vztahu k Evropské Unii je potřeba
Tato tři opatření jsou důležitá k tomu, aby se EU stabilizovala. Tím dojde k omezení vlivu politických skupin požadujících až vystoupení z EU, což by byla pro stát, jakým je Česká republika, katastrofa.
Hlavní stránka IDS
© Karel Matějka (2022)