Aktuálně nebo i před nějakým časem jsem si přečetl pár knih, které se zřídka v běžných médiích doporučují, ale které mají zásadní význam pro pochopení současného světa. Proto jsem se rozhodl jejich tituly shromáždit na jednom místě. Jejich výběr možná někomu prozradí jaké mám osobní postoje a z čeho tyto postoje vycházejí. Nechci tím říci, že bevýhradně souhlasím se všemi myšlenkami uvedených autorů, ale jistě stojí za to, se s nimi blíže seznámit.
Proč asi nemůžeme věřit zemi, která ve své minulosti vraždila miliony lidí a před ničím senezastavila? Zatímco Německo se po druhé světové válce distancovalo od své minulosti, Rusko nejenže plynule navázalo na svoji minulost s vedením Lenina a Stalina, ale po takzvaném opuštění kultu osobnosti následovalo upevnění komunistické diktatury. Ta byla přerušena neúspěšnou snahou o zavedení liberálního přístupu (Jelcin), která však selhala s nástupem Putina k moci.
Pokud někdo nerozumí tomu, co se děje v současných západních zemích, nechť si přečte tuto knížku! Nyní je jasné, že současní západní (takzvaní) intelektuálové neplní svou společenskou roli, ale jejich cílem je zavedení neomarxistických vizí. K tomu jim slouží některé údajně utlačované skupiny, které však nyní mají díky takzvané pozitivní diskriminaci (jaký to protimluv) řadu nezasloužených výhod.
Autor nejen v předchozích dvou titulech rozebírá různé aspekty politiky Německa a Evropské unie. Jedná se o politiku, která má potenciál zničit celou západní kulturu. Proč nesmíme dopustit masovou migraci? To jasně ukazuje stav společnosti nejen v Německu, ale i ve Francii, v Anglii a ve Spojených Státech. Všude tam připustili příchod velkého množství osob cizích národností. Takové osoby si činí nárok na to, žít podle svého bez ohledu na zákony a zvyklosti místních obyvatel. Z toho vyvstávají následně i problémy, které popisuje ve výše zmíněné knize Douglas Murray.
Vzdělání je základ západní civilizace. Současné školství v Rakousku na něj však rezignovalo. Stejně je tomu i v České republice, i v jiných evropských zemích. Taková rezignace vede k konečném důsledku k úpadku univerzitního vzdělání, které se projevuje i na amerických univerzitách, které ještě nedávno sloužily jako vzor. Důkazem může být právě dnešní článek o Yeonmi Parkové, která je původem z KLDR, uprchla, nyní žije v USA. Vypráví o tom, že na univerzitách se dnes již ani nesmí diskutovat. Já k tomu dodávám, že dnes se třeba mnohé aspekty života ani nesmí zkoumat (minimálně na takový výzkum nikdo nedá peníze). Souvislost je potřeba hledat i v takových věcech, jako jak je dnes populární humanitární vzdělání, přestože jeho absolventi jsou jen minimálně, pokud vůbec, zvýhodněni na trhu práce. Proč je takový odpor proti zavádění maturity z matematiky, proč je tomuto odporu soustavně nasloucháno?
Ono vše do sebe tak nějak zapadá. Některé současné politické skupiny totiž jistě rády přistoupí ke snížení kvality výuky a vzdělání, protože s osobami bez dostatečného rozhledu a bez znalostí se snadno manipuluje. To ukazuje u nynější situace kolem řešení takzvané pandemie COVID-19, kdy je pro vládu nejvíce nepříjemná situace, kdy se začnou kriticky vyjadřovat někteří odborníci, kteří mají odlišné názory.
Měřit vše a všude je údajně vědecké. Je tomu však tak skutečně? První, co mne napadne je současná posedlost měření výkonnosti vědecké práce různými citačními indexy, které však skoro nic nevypovídají o skutečném přínosu vědecké práce. Hodně citovaný může být i nesmysl, když se citující snaží právě tento nesmysl vyvrátit.
Říká se, že svět se neustále mění, ale je tomu skutečně tak? Nemění se pouze postoj člověka ke světu? Kniha je dílem člověka, který pracoval například pro prezidenta Cartera, stal se profesorem na Harvardově univerzitě. Text v nás navozuje dojem, že současné problémy jsou v mnohém pokračováním toho, co bylo vidět již dříve. Současný multikulturalismus, jeho neúspěch a veškeré problémy, které přináší jsou zřejmě vyústěním toho, co Huntington nazývá střetem civilizací. Chceme-li alespoň z části porozumnět současnosti, musíme si přečíst i tuto knihu z konce minulého století.
Hlavní stránka IDS
© Karel Matějka (2021)