Z mnoha stran jsou publikovány dílčí informace o tom, jaké osoby umírají v souvislosti s onemocněním COVID-19, někdy je to uváděno jako úmrtí v důsledku tohoto onemocnění, jindy zase jako úmrtí s COVID-19. Celkem bylo do 31.1.2021 hlášeno 16494 úmrtí, kde byl u zemřelé osoby identifikován virus SARS-CoV-2 (viz data níže). Protože byl u každého zemřelého znám věk, je možno porovnat rozdělení počtu zemřelých podle věku s rozdělením počtu všech zemřelých v ČR v roce 2019.
Dosud zemřelí s infekcí SARS-CoV-2 představují přibližně 15% všech zemřelých v roce 2019.
Průměrný věk zemřelých s infekcí SARS-CoV-2 byl 78,6 roku, v porovnání s tím průměrný věk všech zemřelých v roce 2019 byl 75,7 roku.
Protože těžký průběh onemocnění COVID-19 není běžný u dětí, je vhodné se podívat také na data s vyloučením osob do 18 let: zde je průměrný věk zemřelých s infekcí SARS-CoV-2 stále 78,6 roku, v porovnání s tím průměrný věk zemřelých v roce 2019 byl 76,1 roku.
Obdobně může být zajímavý pohled na počty zemřelých nad 50 let: průměrný věk zemřelých s infekcí SARS-CoV-2 je v tomto případě 79,1 roku (tedy pouze o půl roku vyšší, nežli v předchozím případě), v porovnání s tím průměrný věk zemřelých v roce 2019 byl 77,9 roku.
Pomocí statistiky χ2 můžeme srovnat rozdílnost věkové struktury (rozdělení) obou výběrových souborů. Tato rozdílnost je vysoce signifikantní. Zemřelí s infekcí SARS-CoV-2 omírají ve výrazně jiném věku, nežli je běžná úmrtnost v ČR: do 73 let věku umírá podstatně méně lidí v souvislosti s touto infekcí. Zvýšený počet úmrtí byl zaznamenán u osob ve věku 74 až 89 let. Starší osoby opět v souvislosti se SARS-CoV-2 umírají méně, což může mít i celkem jednoduché vysvětlení - takové osoby mají již často výrazně sníženou pohyblivost, nesetkávají se tak často s jinými lidmi a tedy mají i sníženou pravděpodobnost nákazy.
Není pravda, že onemocnění COVID-19 zkracuje lidem život.
Lze předpokládat, že z dlouhodobé perspektivy bude zvýšený počet úmrtí v současnosti kompenzován následujícím sníženým počtem úmrtí. Otázkou asi navždy zůstane, nebylo-li současné zvýšení počtu úmrtí spíš následkem drastických společenských opatření, vyvoláním strachu ze strany vládních představitelů a masmédií, omezením zdravotní péče, nežli jako přímý důsledek epidemického onemocnění. Vzhledem k tomu, že země, které nezavedly tak drastická opatření (například Švédsko), nemají tak vysoký počet úmrtí, jako ČR, lze se domnívat, že katastrofání účinek mají právě vládní nařízení a nejrůznější společenská omezení.
Vakcína proti COVID-19 by měla být primárně aplikována ve věkové skupině 73 až 89 let. Zdravé mladší osoby by infekci měly zvládnout bez větších problémů. U osob starších tato vakcinace již pozbývá smyslu a naopak může pro tyto osoby znamenat zbytečnou zátěž.
Data a analýza ke stažení ve formátu xls
Hlavní stránka IDS
© Karel Matějka (2021)