Komentář k volbám 2021
Osobně mne velmi potěšilo, že levicové subjekty propadly, ať se to týká KSČM a ČSSD, které se nedostaly do Sněmovny, nebo Pirátů, kteří sice byli v koalici, ale získali pouze čtyři mandáty. V nadcházejícím období tedy mohou stát řídit koalice SPOLU a Starostové. Za škodu však považuji, že subjekt Svobodní-Trikolóra-Soukromníci se nedostal do Sněmovny. Zdá se, že obyvatelstvo ještě nedozrálo k tak zásadní volbě.
Otázkou však je, jak objektivně výsledky hodnotit, čím byla volba ovlivněna. Při pohledu na rozdíly mezi některými regiony mne napadlo porovnat volební výsledky se vzdělaností obyvatel. Pokud vyjdeme z dat jednotlivých krajů, dostaneme velmi zajímavý obrázek (provedena byla mnohorozměrná analýza RDA, grafy s ordinačním prostorem jsou uvedeny níže):
Data volebních výsledů jsou determinována vzdělanostní strukturou obyvatelstva signifikantně (p = 0.2), jejich strukturu lze vzděláním popsat z 86%. Takto vysoké procento dokonce ani nebývá v rámci sociologických dat běžné.
První ordinační osa rozděluje skupinu obyvatel s nízkým vzděláním (0 - bez vzdělání, 1 - se základním vzděláním, 2 - středoškolské bez maturity) v grafu vlevo a s vyšším vzděláním (3 - s maturitou, 4 - vysokoškolské) v grafu vpravo.
Podél této vzdělanostní osy jsou rozděleny rovněž preference pro ANO společně s SPD ve směru nízkého vzdělání a preference koalice SPOLU ve směru vyššího vzdělání.
Druhá ordinační osa koreluje s volbou koalice Piráti/Starostové a Zelení v záporném směru 2. osy a levicových stran ČSSD a KSČM v kladném směru.
Protože první osa výrazně souvisí se vzděláním, je nutno odmítnout domněnku o účelovosti takzvaně antibabišovských postojů. Volba proti ANO je výrazně dána vzděláním voličů. Z tohoto pohledu by přirozeným spojencem ANO bylo SPD.
Naopak spojení ČSSD a Zelených není účelné, protože neodpovídá voličským preferencím obyvatel. Mnohem blíže mají Zelení k Pirátům, zvláště nejednalo-li by se o koalici Piráti/Starostové. Starostové pak zřejmě budou mít podporu blízkou koalici SPOLU.
Osobně mne zaráží poloha uskupení Svobodní-Trikolóra-Soukromníci, u níž není zřejmá vazba na vzdělání, ale vymykají se značně i rozdělení na druhé ose. Jedná se tedy o skupinu voličů, pro něž není primární volba na ose ANO - SPOLU, jsou pravicoví (přestože některá témata mohou mít společná s ČSSD/KSČM), ale jistě nepodporují politiku liberálních uskupení s moderními ekologistickými tématy (Piráti/Zelení). Toto uskupení může zahrnovat autentické odpůrce současných epidemiologických protikoronavirových opatření. Takovíto odpůrci, zřejmě mohou mít svůj postoj opřený o argumenty, dobře logicky odůvodněný. U takových lidí se nejedná o vliv takzvaných dezinformací.
Praha je nejodlišnějším regionem jak z hlediska volby, tak vzhledem k výrazně vyššímu zastoupení osob s vyšším a nejvyšším vzděláním. Na opačné straně spektra se nachází Ústecký a Karlovarský kraj. Moravskoslezský kraj však není tak vyhraněný, jako zmíněné dva kraje, přestože určité tendence tam jsou podobné.
Druhá ordinační osa odděluje Jihomoravský a Zlínský kraj s vysokým skóre, tedy s preferovanou volbou konzervativní levice (ČSSD/KSČM), a Liberecký kraj s (neo)liberálním smýšlením větší části populace (volba Zelení, Piráti).
V datech lze tedy i rozlišit rozdělení dle zaměření voličů na pravici - levici a konzervativní - liberální (schéma níže), což je běžně uvažovaný politický prostor, přestože prvé dvě ordinační osy nelze přímo promítnout do takového politického prostoru.
Přestože v posledním roce a půl hýbají společností události kolem epidemie koronaviru a různá přijímaná epidemiologická opatření (viz přiložená grafika), do výsledků voleb se tento fakt projevil zřejmě jen minimálně. Co je toho příčinou, to se můžeme jen dohadovat. Velký význam může mít vliv médií, která nepřipustila žádnou vážnější diskusi okolo tohoto problému. Z více zastoupených stran se této problematice skutečně věnovala pouze SPD, která je však spojena většinou s méně vzdělanými obyvateli. Mizivý vliv koronavirových opatření na volby se tak projevuje blízkou plohou ANO a SPD v ordinačním prostoru, přestože přístup obou subjektů ke koronavirovým opatřením je diametrálně odlišný. Chybou asi bylo, že strany uskupení SPOLU nepřistoupily k diskusi, jsou-li přijímaná opatření vůbec potřebná a užitečná. Kritický vzdělaný volič tak vlastně neměl na výběr, protože uskupení Svobodní-Trikolóra-Soukromníci sice nabídlo užitečná východiska, ale mnoho potenciálních voličů se pravděpodobně zaleklo možnosti, že jejich případný hlas by propadl s tím, že bylo již předem možné, že uskupení nepřekoná hranici 5% hlasů.
Hlavní stránka IDS
© Karel Matějka (2021)