Pokud otevřeme současné zpravodajství, ještě lépe analýzy, pak vidíme, jak se články hemží termínem krize. Vcelku je však jedno, čeho se ty články týkají. Krize je zkrátka všude. Vypadá to snad tak, jako by lidstvo nějakou krizi potřebovalo nebo si ji přálo. Pravděpodobně je tomu tak, protože určité skupiny si uvědomily, že způsob jednoduchého ovládání mas obyvatel spočívá ve vyvolání strachu. Můžeme se tedy podívat, s čím se v současnosti nejčastěji pracuje.
Globální oteplování a globální klimatická změna. Klima se měnilo vždy a měnit se bude i nadále. Předpovědi hovoří i změnách průměrných ročních teplot většinou v rozmezí 1 až 4 stupně za sto let. Živé organismy a ekosystémy se takové změně dokáží přizpůsobit. Druhy rostlin i živočichů mění areál svého výskytu, existují fyziologické adaptace, může se měnit charakter ekosystémů a společenstev – jedny druhy jsou nahrazeny druhy jinými. Existují prokázané extraterestrické vlivy na dynamiku klimatu, jakými je změna sluneční aktivity. Ta je mimochodem v posledních desetiletích extrémně vysoká. Nicméně, oteplování slouží v mezinárodním měřítku dlouhodobě ke strašení lidí, což je vidět třeba na tom, jak je spojováno se zdravotními otázkami. Proč se objevují články typu „Vlna veder zabila xx obyvatel“? Nikde se již nenapíše, že díky teplejším zimám umrzlo v posledních letech mnohem méně bezdomovců.
Globální oteplování se spojuje se vzrůstající koncentrací CO2 v atmosféře. Naprosto nesmyslné je tento fakt spojovat se znečištěním ovzduší. CO2 je normální složkou atmosféry a tento plyn je základním zdrojem uhlíku pro všechny organismy, ať již primárně (fotosyntetizující druhy) či sekundárně (většina druhů ostatních). Tím, že však autor mluví o znečištění, opět vyvolává ve čtenáři strach.
Nyní však pozor, předchozí řádky nelze vykládat tak, že v posledních letech a desetiletích se nezvyšují teploty. Minimálně na velké části povrchu Země se tak děje a probíhají procesy s tím spojené. Důležité však je, jak tyto procesy budeme hodnotit. Tvrdím, že přirozené (člověkem nedevastované) ekosystémy si s takovou změnou poradí.
Je potřeba zmínit i současnou krizi ochrany přírody. Ve skutečnosti se nejedná o krizi, ale spíš o nedorozumění, které vyvstává ze současné politické korektnosti, kdy se věci nepojmenovávají tak, jak by jim příslušelo. Základem současné ohroženosti přírody je ztráta biotopů, která je dána lidskou populační explozí. Prvořadý způsob řešení by tedy spočíval v tlumení této populační exploze. S tím by souviselo i snížení znečištění prostředí a nadměrné využití jakýchkoli zdrojů. V žádném případě není součástí ochrany přírody takzvaná ochrana klimatu, viz výše. Ochranu přírody nelze zaměňovat ani za ochranu životního prostředí, přičemž se záměrně nevyslovuje, že se jedná o životní prostředí člověka. Mohou tak vznikat takové praradoxy, jako podpora elektromobility, kdy většina produkované energie může pocházet i z elektráren spalujících fosilní paliva. Hlavní je, že splodiny nejsou člověku vypouštěny takzvaně pod nosem. Nevadí ani to, že celková ekologická stopa na jeden ujetý kilometr je v průměru za dobu životnosti elektromobilu (včetně jeho konečné likvidace) vyšší, nežli je tomu u klasického automobilu se spalovacím motorem.
Populační migrace vyvolává také krizi jak v Evropě a USA, tak v jiných částech světa. Je otázkou, proč se většina politiků nepostaví za zastavení této migrace, ale často ji i podporují, jak jsme viděli na příkladu A. Merkelové. Myslím si, že důvodem není neschopnost si představit důsledky tohoto procesu, ale spíš snaha o manipulaci s vlastní společností. Krize se zkrátka hodí.
Krize je pojem primárně ekonomický, který se v různých periodách a podobách vrací. Jednalo se například o ropnou krizi sedmdesátých let, o krizi hypoteční okolo roku 2008, v současnosti se může mluvit o krizi z předlužení. Všechny takové krize byly zdůrazňovány zvláště levicovými sociálními inženýry, kteří zdůrazňovali jejich devastační vliv na takzvaně pracující (či chudé) obyvatelstvo. Cílem vždy bylo prosadit změnu sociálního řádu. K tomu je však potřeba vyděsit co největší počet obyvatel. Co naplat, že s rozvojem společnosti je čím dál méně těch skutečně chudých, a i nízkopříjmoví obyvatelé si mohou nyní dovolit to, co v minulosti bylo nepředstavitelné. Je otázkou, jestli v posledním půlstoletí tady vůbec byla nějaká skutečná krize, minimálně pak při srovnání s Velkou krizí v meziválečném období před necelými sto lety.
A nyní můžeme přistoupit ke zdravotní krizi vyvolané takzvanou pandemií COVID-19. Na tomto místě se nebudu rozepisovat o této nemoci, kterou by v historii lidstvo bralo pouze za jakousi silnější chřipku. Jasně se ukazuje, že řada politiků a dalších aktivistů se snaží situaci zneužít ve smyslu manipulace se společností. K tomu se epidemie a strach ze smrti hodí výtečně. Za těchto okolností je možné prosazovat takové kroky, které by jinak byly nepředstavitelné.
Skutečnou krizí současnosti je však stav, o němž se jako o krizi nemluví: jedná se o katastrofální situaci ve školství a se vzděláním obecně. Nároky na žáky a absolventy jsou čím dál tím nižší. Sám to vidím při výuce na vysoké škole, kde působím jako externista, často o tom diskutuji s kolegy i z jiných univerzit. Snižuje se zájem o matematické, přírodovědné a technické vzdělání, místo toho školy chrlí davy absolventů oborů humanitních. Logické uvažování upadá přesto, že se stále prosazuje nahrazování rozsahu znalostí jejich propojováním. Dokonce klesá schopnost vyjádřit svoji myšlenku a pochopit myšlenku cizí. Člověk nepotřebuje znát různé styly a související teorii, ale bez znalosti větné skladby se neobejde, musí disponovat určitou slovní zásobou a znát terminologii oboru, v němž se pohybuje. Děsí mne texty některých novinářů, kteří nejsou ani schopni provést kontrolu pravopisu v MS Word, protože v opačném případě by v článku nemohlo zůstat tolik chyb, včetně logických nesrovnalostí. Pokud si dovolím žádat studenta inženýrského oboru lesnické fakulty o vyčíslení přírůstku zásoby dřeva v lese na základě lineární regrese, tak mám velkou pravděpodobnost toho, že nedokáže odhadnout, že po něm chci uvést směrnici přímky. Jak by mohl, když mu nic neříká právě pojem směrnice. A to bych se měl dostat k použití nelineárních funkcí, jejich derivací, … Asi se nemohu divit, když matematika je fuj, maturita z matematiky je zbytečná, ne-li škodlivá. Asi má každý právo na maturitu, to přes to, že jeho mozek není stavěný na logické uvažování. Kladu si otázku: Potřebuje společnost skutečně takové vzdělance–nevzdělance?
Všechny výše uvedené situace mají něco společného – existuje skupina osob, která se jich snaží využít tak, aby byl změněn řád světa. Proto je potřeba nejdřív zdůraznit, že se jedná o krizi, čímž se snad podaří vystrašit dostatečný počet obyvatel. Poté je možné pouze čekat, jak se situace vyvine. Ideální je, pokud jsou v dohlednu nějaké volby, což je skoro vždy. Pokud se podíváme do minulosti, jednou velkou krizí byla druhá světová válka. Každý si snad dokáže vybavit, že v Československu to vedlo k postupnému nástupu komunistů, který vyvrcholil v roce 1948. Také nyní by si velká část levicových politických elit (Piráti, Zelení, ČSSD, Komunisté) přála změnu statu quo. Nemohu se zbavit myšlenky, že lépe se ovládá člověk bez znalostí, bez skutečného vzdělání a širokého přehledu. Proto může být i ten zmíněný špatný stav školství zamlčeným cílem. Zvláště lidé levicově smýšlející, kteří ovládají řadu vzdělávacích institucí (snad ještě více v USA a v západní Evropě, než u nás) se snaží vychovávat novou generaci s omezeným rozhledem, kteří nebudou diskutovat o té jediné správné pravdě. Bezbřehá demokracie tedy může zničit sama sebe. V tomto směru jsme postoupili již hodně daleko.
Hlavní stránka IDS
© Karel Matějka (2021)