Koronavir SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19

 

Motto: Osobní svoboda je víc, než život - život bez osobní svobody nemá smysl

Nalezl jsem text, který je plně v souladu s myšlenkami a analýzami, které zde rozvíjím od jara 2020: Advokátka Candigliota: Prymula mi vyhrožoval. Znám ho. Svůj covid jsem řešila jednoduše.

Občanská iniciativa ve věci návrh zákona o očkování proti Covid-19 ze dne 30.11.2020 proběhla jako otevřený dopis poslancům Poslanecké sněmovně ČR, který obsahoval následující přílohu (obsahuje rozbor problematiky vakcinace). V rámci jednání PSP ČR v tomto smyslu předložili poslanci za SPD pozměňovací návrh zákona k očkování proti COVID-19, sněmovna však tento pozměňovací návrh nepřijala!

Petice Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize


Základní poznatky a východiska týkající se epidemie koronaviru SARS-CoV-2 lze shrnout v následujících bodech:

Dříve, nežli se problematikou začneme zabývat podrobněji, je možné ukázat dva základní obrázky - vývoj počtu evidovaných úmrtí v souvislosti s infekcí SARS-CoV-2 v některých zemích a vývoj smrtnosti v ČR (oba parametry byly počítány shodně s dokumentem Počátek onemocnění COVID-19 v ČR; data k 14.2.2022). Zvláště druhý obrázek je zajímavý: Vakcinace probíhá v ČR od začátku roku 2021 a přitom v roce 2021 až do začátku prosince se prakticky nemění smrtnost, ta se pohybuje okolo 1,8% (přesněji, došlo k poklesu z 1,88 na 1,79 %). Není tedy pravda, že vakcinace podstatně snižuje pravděpodobnost úmrtí na COVID-19. Výrazný postupný pokles smrtnosti od prosince 2021 lze vysvětlit převládnutím varianty viru omikron.

Počet úmrtí na 1 milion obyvatel Průměrná smrtnost za posledních 60 dnů v ČR

Těmto postulátům se již přibližuje doporučení ECDC ze dne 18. 10. 2021 (Nové pokyny pro rutinní sledování výskytu onemocnění COVID-19), kde je doporučován postup vůči COVID-19 na úrovni běžných chřipkových onemocnění (v češtině). Otázkou je, kdy toto doporučení chce aplikovat česká vláda.

Od počátku šíření koronaviru SARS-CoV-2 v Evropě i ve světě je čím dál tím více zřejmé, že se jedná v první řadě o politický problém, nikoli o problém zdravotní. Již od počátku byl mezi obyvatelstvem vyvoláván strach a to jak sdělovacími prostředky, tak vládními představiteli. Média problematiku uchopila s tím, že po dlouhé době mají své téma, na němž mohou vydělat. Velká část zdravotnických odborníků ihned začala nastupující epidemie zneužívat proto, aby poukázala na svoji důležitost (třeba obor epidemiologie a hygiena byl v nedávné minulosti vcelku redukován), u mnohých se projevila takříkajíc fachidiocie. Paniku se mezi velkou částí obyvatel podařilo vyvolat. Političtí představitelé za takové situace si nedovolili nic nedělat, protože existovalo nebezpečí, že při nečinnosti by mohli být poháněni k zodpovědnosti, jejich politická opozice by situaci mohla zneužít. Proto se v podstatě jednotlivé strany předháněly v tom, kdo navrhne "účinnější opatření pro ochranu zdraví lidu". Nikdo nehleděl na skutečná čísla a jejich správnou interpretaci (Příklad: V jarních měsících se v některých zemích v souvislosti s epidemií SARS-CoV-2 signifikantně zvýšila úmrtnost, bylo to však pouze v těch zemích, kde se i v minulých letech úmrtnost zvyšovala [například v důsledku chřipkové epidemie]). Zdá se, že zvýšení počtu úmrtí bude následováno relativně delším obdobím po odeznění epidemie, kdy bude počet úmrtí naopak nižší, nežli je dlouhodobý průměr.), přestože se všichni zaštiťovali právě statistikami. Postupně kauza COVID začala žít svým vlastním životem a pod boj s virem se dál schovávají všelijaká další rozhodnutí. Pro politika, který by nyní připustil, že dřívější rozhodnutí byla chyba, by se jednalo o konec kariéry, možná by byl obviněn z ohrožení ekonomických zájmů státu, případně z ohrožení zdraví lidu. Dokonce ani nyní (prosinec 2020) neexistuje země, kde by nemoc COVID-19 byla skutečným zdravotním problémem. Problémem může být nevalný stav zdravotnictví v některé zemi, ale nikoli choroba jako taková. Závažnost choroby je potřeba srovnávat s chorobami jinými - malárie, tuberkulóza, krvácivé horečky a jiné. Již od začátku března 2020 jsem se tedy rozhodl využít stránky IDS pro šíření informací, které považuji za relevantní.

Závěr září 2020 (obdobné s několikadenním zpožděním platilo i pro rok 2021) byl charakteristický zvyšováním dynamiky šíření infekce SARS-CoV-2 nejen v ČR, ale v celé Evropě. Počet úmrtí na nemoc COVID-19 je však stále nízká ve srovnání s běžnou úmrtností. Přestože se denní počet identifikovaných nakažených osob pohybuje okolo 2 tisíc, stále vzálená doba, kdy může dojít k takovému promoření populace, aby spontánně došlo o omezení šíření epidemie. Po tak dlouhou dobu nelze omezovat ekonomické aktivity a život společnosti bez toho, aby to vyvolalo extrémní ekonomický propad, tedy i propad zdrojů využitelných ve zdravotnictví. Existuje i nebezpečí rozvratu společenských struktur, které může vyplývat z odporu velké části obyvatel proti zaváděným opatřením. Jediným možným rozumným přístupem je vnímat onemocnění COVID-19 jako běžné onemocnění s nímž se nebojuje, ale které se léčí podle možností medicínské vědy. Potřebné je aplikovat postup vyplývající z následujících bodů:


Americký historik Robert Paxton definoval termín fašismus a následně doplnil seznam idejí či emocí, "mobilizačních vášní", jež fašisty motivují. Fašisté podle něho cítí, že

Je tedy zcela zřejmé, že bez pochybností můžeme současnou situaci nazvat korona-fašismem. Další historická paralela dovoluje srovnání současnosti s násilným převzetím moci komunisty v únoru 1948: také tehdy existovala krizová situace (daná koncem 2. světové války), strach obyvatel z budoucnosti byl umocňován soustavným mediálním tlakem, část obyvatel byla označována za ohroženou, čímž takto vytvářené dvě skupiny obyvatel byly stavěny proti sobě.


Počátek onemocnění COVID-19 v ČR - některá data a jejich interpretace (poslední a konečná aktualizace dokumentu k 8.11.2021; starší verze 24.7.2020, 18.10.2020, 26.11.2020, 4.1.2021, 6.9.2021.
Analýza počtu zemřelých se SARS-CoV-2 v ČR (4.2.2021)

 

Zdravé fórum

K vlivu očkování na průběh epidemie:Obecně lze předpokládat, že vakcinace sníží vnímavost populace k viru a že nakažení lépe zvládnou případnou infekci. Je potřeba se však podívat na reálná data. Za patnáctidenní interval 10. až 24. 10. 2021 byla v ČR nákaza odhalena u 32189 osob, z čehož očkováno bylo 24,8 % (při přibližně šedesátiprocentní proočkovanosti dospělé populace [ke dni 26.9., tedy více jak 14 dnů před datem nákazy těchto infikovaných, bylo plně očkováno 5 942 570 osob podle webu ockovani.opendatalab.cz], přičemž počet infikovaných zahrnuje i děti, které se dosud neočkují). To nelze vykládat tak, že infikovaní jsou především neočkovaní. Zvláště je nutné si uvědomit, že osoba po vakcinaci je výrazně méně testována, takže potenciální infekce u ní může být zjištěna pouze výjimečně. Vakcinace tedy podle výše napsaného nemá ani padesátiprocentní účinnost. Druhá skutečnost vychází ztoho, že smrtnost se v průběhu roku 2021 drží stále okolo hodnoty 1,8 %, za poslední půlrok, kdy se již měl projevit vliv vakcinace, došlo k zanedbatelné změně smrtnosti, k poklesu o cca 2 setiny procenta. Ve všech datech tedy něco nehraje. Celkový závěr je překvapivý - vakcinace pouze mírně sníží pravděpodobnost infekce SARS-CoV-2, ale prakticky vůbec nezmění smrtnost!

Strašení možností šíření mutací viru je v současnosti neopodstatněné. Nyní je jako údajně nejnebezpečnější uváděna varianta delta (indická). Nebezpečnost lze nejlépe srovnat na základě hodnot smrtnosti. K 21.6.2021 byla smrtnost ve vybraných zemích následující: ČR 1,84, Německo 2,69, Velká Británie 2,93, Itálie 3,21, USA 1,83, Brazílie 2,85 a Indie 1,38. V Indii s vysokým podílem mutace delta je tedy smrtnost nejnižší, přitom tamní zdravotní systém je výrazně horší, než český systém. To je v souladu i s posledními zjištěními z Velké Británie (viz zpráva). Dokonce i Brazílie se svou mutací viru a se svými problémy ve zdravotnictví má smrtnost nižší, než některé evropské země. Současné mutace viru tedy nezpůsobují závažnější průběh choroby. Může u nich být zvýšená nakažlivost, ale ne nebezpečnost. Nižší účinnost vakcín na některé mutace může být faktem, zvláště u mRNA vakcín, které vytvářejí Im G specifické pro jediný virový protein. Proto lze předpokládat, že prodělání infekce je účinnější imunizací, než taková vakcinace.

Shrnutí situace v červnu 2021: S nástupem jara začala epidemie podle očekávání ustupovat prakticky na celém území Evropy. Je to výsledek změny počasí, nikoli následek vyhlašovaných epidemiologických opatření. Při pohledu na grafy v předcházejícím dokumentu je patrné, že opatření vyhlášená na jaře 2020 vedla pouze k odsunu problémů: to, co mohlo být vyřešeno v jarních a letních měsících 2020 promořením části obyvatelstva v ČR za podmínek nižší rizikovosti (průběh nemoci je lépe zvládnutelný právě v těchto měsících), se přesunulo do zimního období. Švédsko, jako země s nejméně vyhlášenými opatřeními, má poloviční úmrtnost na COVID-19, ale dokonce tam i dříve nastupuje útlum epidemie na jaře 2021. Pokud srovnáme epidemii v různých regionech ČR, vidíme, že oblasti se silnou počáteční promořeností (například Chebsko) vykázaly ústup epidemie jako první, a to právě v důsledku vyšší promořenosti. Naopak v regionech, kde incidence nemocnosti byla dosud nižší (jižní Čechy), epidemie je dosud silná. Obdobné příklady je možné sledovat i v rámci evropského srovnání: Dánsko, které se dlouho pyšnilo nízkou nemocností, nyní náleží k zemím, kde infekce pokračuje nejsilněji. To vše dokládá význam spontánního promoření. Protiepidemická opatření mohou mít efekt krátkodobý, ale z dlouhodobého hledika nemají zdravotnický význam nebo mohou být i škodlivá, extrémně jsou škodlivá z pohledu ekonomického.

Co je cílem lživých zpráv? Na přelomu května a června se v tisku objevují nepravdivé informace o tom, že Švédsko má nejvyšší počet úmrtí na milion obyvatel (viz například článek na iDnes), přitom se (k 1.6.2020) jedná o 432 úmrtí oproti číslům 663 (Španělsko). 579 (Spojené království), 553 (Itálie) a srovnatelná hodnota 430 úmrtí na 1 milion obyvatel ve Francii! Navíc je potřeba tato čísla srovnat s průměrnou běžnou úmrtností za celé období, během kterého se tato takzvaná pandemie vyskytuje (zhruba více jak 4000 běžných úmrtí na milion obyvatel). Jedná se tedy i v nejpostiženějších zemích o marginální efekt infekce současným koronavirem. Zprávy o tom, že někteří představitelé Švédska vystupují proti uplatňované strategii minimálního zasahování jsou pouze tendenční, s cílem obájit tvrdé zásahy v ČR a jinde v Evropě. Jak si vykládat tvrzení, že liberální přístup obyvatelstvo Švédska přestává podporovat, přičemž podpora je více jak 50% (prosinec 2020).

Nestrašme obyvatele situací v Itálii. Tam je dlouhodobá průměrná úmrtnost za běžné situace nad cca 2007 osob denně. Díky nemoci COVID-19 tam byla zaznamenána maximální úmrtnost 971 lidí za jeden den (28.3.), za celou dobu epidemie tam od 23.2. do 18.4., tedy za 55 dnů, zemřelo v souvislosti s touto nemocí 22 747 osob. Přitom běžná úmrtnost za toto období by byla okolo 110 tisíc osob, tedy přibližně 5x více. Vzhledem k tomu, že průměrný věk zemřelých v souvislosti s COVID-19 je velmi podobný průměrnému věku dožití, ani v silně postižené Itálii se z dlouhodobého hlediska tato epidemie zřejmě na celkové úmrtnosti vůbec neprojeví (podrobnosti v textu). To ukazuje, jak je důležité správně pracovat s daty a vhodně je interpretovat.

Letní testování promořenosti SARS-CoV-2 bylo děláno špatně, jeho výsledky nejde dobře interpretovat. Na testování se totiž hlásí především obyvatelé, kteří měli strach z infekce u sebe nebo u někoho ve svém okolí. Byli to lidé, kteří se více snažili udržovat sociální izolaci, více dodržovali doporučení epidemiologů, proto i míra jejich promořenosti byla zřejmě nižší nežli je průměr v populaci. Naopak osoby, které tušili, že infekci již mohly prodělat, se testování raději vyhnuli, protože neměli strach z vlastní nemoci, ale hlavně z karanténních opatření, která by je mohla postihnout.

 

Texty odjinud: Časopis Reflex přinesl 28. 4. 2020 rozhovor s lékaři Pavlem Kolářem a Jaroslavem Svobodou. Přestože se nejedná o odborný / vědecký text, pro jeho význam jej přepisujeme i zde, protože není zaručeno, že originální článek bude trvale dostupný.
Pokud se v současnosti vyjadřuje ke koronavirové epidemii někdo v jiném smyslu, lze často objevit jeho osobní zájmy, respektive obhajobu jeho postojů je světu: takovým příkladem mohou být výroky prof. Václava Hořejšího, šéfa Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Již jeho pomýlené názory na politickou situaci ve vztahu například k Rusku (viz jeho novinové články a rozhovory; proč třeba výrokem "Rusko před 30 lety ztratilo kompletně své bývalé komunistické satelity a posléze i skoro 25 procent sovětského území" obhajuje současnou ruskou politiku?) dávají příčinu k zamyšlení nad ním, jako nad člověkem, který opovrhuje svobodou a tedy bez rozpaků nechá zavřít celou zemi do karantény pro tak skoro "banální" onemocnění, jako je COVID-19 (smrtnost maximálně v nízkých jednotkách procent), i za cenu potopení ekonomiky a pošlapání lidských práv.
Právo přineslo 12. 6. 2021 text Statistik Komárek: Zavření škol spíše uškodilo, zvýšil se počet rizikových kontaktů, který je silně kritický vůči postupům vlády ČR ve vztahu k řešení epidemie. Podporuje prakticky všechny závěry, které můžete nalézt na těchto stránkách, navíc je inspirativní pro další analýzy situace.

 

Některé informační zdroje:
Nové! První československá konference COVID-19: obsahuje záznamy předkášek přednesených na akci 27. 1. 2022
SDRUŽENÍ MIKROBIOLOGŮ, IMUNOLOGŮ A STATISTIKŮ (SMIS)
Odborná skupina statistiků k epidemii COVID-19 - Pět kroků (nejen) ke zvládnutí epidemie (Česká statistická společnost)
International Mathematical Union: COVID-19 Resource Website
European Centre for Disease Prevention and Control: Download today’s data on the geographic distribution of COVID-19 cases worldwide
EuroMOMO - European mortality monitoring activity
Společnost infekčního lékařství ČLS JEP - web infekce.cz: léčba infekčních nemocí

© Karel Matějka (2020-2022)