Jak těžké je dnes číst

7. 7. 2021

 

Pravidelně sleduji řadu zpravodajských webů a mnohdy nabývám přesvědčení, že ty texty nelze ani číst a pochopit. Mezi weby v tomto směru vyniká zvláště idnes.cz. Nejenže tam je možno nalézt časté hrubé chyby gramatiky, ale některé výroky postrádají smysl, protože pisatel nedodržel například gramatickou strukturu věty. Některé perličky uvádím níže. Někdo může namítnout, že se jedná o prkotiny, ale není tomu tak, protože texty ztrácí svoji hodnotu, jsou minimálně nepřehledné, na čtenáře působí nepříjemně, někdy až odpudivě. Je to o to víc nepochopitelné, že dnes existují celkem obstojné nástroje pro kontrolu gramatiky. Mnohdy autor asi svůj text ani sám nepřečetl, ale proč jej nepřečetl a neopravil ani redaktor, to je mi záhadou. Přitom se stává, že článek je součástí placeného obsahu!

  1. „Diskuse, které jsme vedli, byli vynikající,“ řekl ke své návštěvě Slovinska třeba maltský europoslanec Roberta Metsola. Zdroj
  2. Jednoduchou formu používání nástrojů totiž známe i u současných zvířat dinosaurům nejvíce příbuzných, a to u více než stovky druhů ptáků a dokonce i u dvou druhů krokodýlů - krokodýla bahenní (Crocodylus palustris) a aligátora severoamerický (Alligator mississippiensis). Zdroj
  3. Stalo se tak při příležitosti svátku Dne Kanady, který připomíná založení země britskými koloniemi. Zdroj
  4. Děti sami říkají, že se daleko více rozvinuly ve své samostatnosti a zodpovědnosti. Zdroj
  5. Právě správci státní kasi však na konci května uvedli … Zdroj
  6. Hodně se ochladilo, sedm stupňů, v jednom kuse pršelo a já žil se čtyřmi psi v autě. Zdroj

Zvláště zarážející je příklad 4 z článku, který je rozhovorem s oceněnou ředitelkou základní školy, která si pochvaluje, jak se za poslední dobu zlepšilo vzdělávání. Mluví tam například o tom, že „Dítě, které bude umět pracovat s jazykem, dokáže se vyjadřovat, porozumí přečtenému textu, na tom bude v životě lépe než dítě, které vám s přehledem předříká vyjmenovaná slova, ale praktické jazykové dovednosti mu chybí.“ Co si o tom všem máme myslet?

Jsou minimálně dva aspekty tohoto problému. Prvním je otázka autora: Jak je možné, že člověk živící se slovem dokáže takto psát? Jedná se přeci o osobu, která má určité minimální vzdělání, předpokládám maturitu. Vypovídá to tedy také o úrovni středoškolského vzdělání. Jednoznačně lze konstatovat, že současné středoškolské vzdělání má úroveň mizernou. Otázka druhá je orientována na čtenáře: Jak takový obsah asi ovlivňuje čtenářovo smýšlení? U mnoha osob se mění jejich postoj k jazyku, často si gramatické chyby přestávají uvědomovat a po čase asi i přestanou gramatickou a formální správnost vyjadřovaného obsahu požadovat. Následující generace tedy začnou psát a mluvit ještě o něco hůře. Dostáváme se tedy do sestupné spirály kulturní úrovně. Napadá mne, je-li to pouze samovolný proces nebo se jedná o nějaký záměr, podporovaný třeba určitými politickými skupinami. Mou domněnkou je, že tyto skutečnosti vyhovují liberálně levicovým politikům, kteří asi nemají zájem o kriticky smýšlejícího a vzdělaného voliče. To by však chtělo podrobnější rozbor. Nechť se tedy tato hypotéza stane námětem pro nějakou diplomovou práci.

 


© Karel Matějka (2021)